Dýchací systém

Pohárkové buňky - ekrinní, až skoro holokrinní občas (zůstává jen kousek cytoplazmy) sekrece. Aktivují se až kontaktem s prostředím.

Řasinkové buňky - alternativní reprodukce centriolů, kolem nich se nahromadí fibrogranulárního materiál, z těch se udělají deuterozomy (takové duté koule) a z nich (resp. kolem) pak velké množství řasinek, aby tam pořád něco bylo. Pak se z nich vyvíjí spousta nediferenciovaných bazálních tělísek, která pak dozrávají. Mají dlouhé mikroklky.

Buňky difuzního neurokrinního systému - typická sekreční granula (200-400nm), uniformní vzhled v jedné buňce, protože každá buňka umí tvořit jen jeden typ proteinu tohoto.

 
 

Takové to funky schéma koordinovaného pohybu řasinek.

Řasinky se dotýkají té vrstvy hutného hlenu jen v jednu chvíli, svou špičkou, na které mají štětičky (bristles). Toto je základ samočisticí schopnosti organismu. Když je např. ten hlen moc řídký, tak se nacpe mezi ty řasinky a nejde s ním dobře hýbat - chyba! Tento sekret je hlavně produktem submukózních žlázek.

 
 

Cytoplazmatická protruze s axonémami je, když se škodlivina dostane až k cytoplazmě a ta se rozšíří až po celé výšce řasinek.

 
 

Narušení cilionémie je u malformovaných řasinek, axoném. To je přitom děsně fundamentální věc, co se skoro nikdy nemalformuje. Nově se ale zjistilo, že jsou i u zdravých, asi do 1%. Do 3% to neovlivní samočisticí schopnost.

• Chyba radiálních struktur, dislokace taky
  
• Chyba dyneinových ramének
  
• Chyba tubulů, i dislokace a tak
  

   
   

  Kouření zastavuje pohyb řasinek a narušuje apikální spojovací komplexy.
  

   
   

  Cavum nasi proprium - septum nasi, conchy.
  

  Lamina propria mucosae má velmi vyvinutou síť kapilár. Tím se hodně ohřívá vzduch. Drobné seromucinózní žlázky. Bazálně větší venózní plexy a kolem nich hladké svalové buňky, při zduření uzavírají průchod vzduchu nosem.
  

  Larynx
  

  Plica ventricularis - řídké kolagenní vazivo a žlázky.
  

  Plicae vocales vícevrstevný dlaždicový.
  

  Trachea
  

  Mucosa = lamina epitelialis + epitel + lamina propria mucosae.
  

  Submucosa = submukózní žlázky, hladké svalové buňky v m. trachealis, prstence chrupavek.
  

  Adventicie = tunica adventicia.
  

   
   

  Bronchiální strom, dýchací oddíl (?)
  

  Velký bronchus >9mm
  

  Kulaté chrupavky, hlen seromucinózní žlázky
  

  Malý bronchus <9mm
  

  Nemá prstence chrupavky, jen destičky, méně hlen produkujících elementů, přibývají elastická vlákna a hladké svalové buňky spojující ty chrupavky
  

  Bronchioly <1mm
  

  Velmi poskrovnu pohárkových buněk, nejsou submukozní žlázky, hodně hladké svalové atp.
  

  Bronchioli terminales
  

  Jednovrstevný epitel (hurá, konečně). Hlen už nesecernují elementy. Jsou tam ale Clara buňky.
  

  Clara buňky - se vyklenují do lumenu. Secernují proteiny, ojedinělá densní granula, hodně GER. Apikální část (vyklenuje se do dýchacích cest) obsahuje hodně vyvinuté HER a velké mitochondrie. Je tam kvůli detoxikaci, cytochrom c a oxidace.
  

   
   

  Respirační oddíl
  

  Bronchioli respiratorii
  

  Vyklenují se alveoly. Vymizují sekreční buňky (Clara), pak i řasinkové, na konci jsou jen ploché dlaždicové.
  

  Ductuli alveolares
  

  Stěna je vlastně jenom mezi odstupy jednotlivých alveolů. Hladký svalový sfinkter co umí uzavřít (asi) alveoly pulmonales.
  

  Alveoly
  

  200um, slepé, koncové. Pneumocyty 1. a 2. typu. Epitel + bazální membrána, elastická a retikulární vrstva vláken.
  

  Pneumocyty 1. typu = složité, ploché jádro, vysílají složitý systém laterálních cytoplazmatických výběžků, obsahující pinocytické vezikuly. Tyto výběžky se mohou ztenčovat až na cca 20nm.
  

  Pneumocyty 2. typu = granulární, kubické. Sférické jádro, velký GER, Golgi, mitochondrie, lamelární tělíska. Dělají surfaktant. Často překryty laterálními výběžky prvních pneumocytů.
  

  Pevné spojovací komplexy.
  

  Mezi nimi interalveolární septa, řídké kolaenní vaziva. Tenký × tlustý oddíl.
  

  Tlusté interalveolární septum
  

  Fibroblasty, kolagenní vlákna, speciální kontraktilní buňky těchto sept, alveolární makrofágy (co ale nikdy nebyly v alveolech!). Hafo moc kapilár somatického typu.
  

  Tenké interalveolární septum
  

  Zprostředkovává kapilární-alveolární kontakt. Splývají laminae densae.
  

   
   

  Pleura
  

  Vrstvička mezotelových buněk,